Víkendovka

23. března 2015 v 18:37 | Rexxanna
Takže dnes je ten den, kdy jsem se rozhodla. A k čemu jsem vlastně dospěla? Dneska jsem pro vás napsala povídku, nebo spíše také vypravování. Takže dále se tady nebudu rozkecávat a budu doufat, že se vám bude vyprávění líbit.


Byl duben po Velikonocích a já se rozhodla, jako každý rok, že bych jela na víkendovku se sdružením Rosenthal. Byl to můj první rok za cizí postavu, která hraje bestii, vesničana, kováře a další herní postavy. Hned jak jsem dorazila, přivítala mě skupinka známých tváří. David, Dominik, Petr, Karel, Davic, Janča, Emča, Káťa a mnoho dalších lidí.


Dostali jsme za úkol se v noci s nabarvenými obličeji schovat na různá stanoviště u cesty. Já byla ve skupince s Davidem a Petrem, dost blízko k našemu stanovišti. "Už přijdou?" zeptal se Petr znuděně. "Nevím, ale už jsem něco zaslechla. Možná, že už jsou na cestě." odpověděla jsem mu. Za pár minut jsme viděli, jak se děti blíží k našemu stanovišti. Ve tmě nebylo skoro nic vidět. Vpadli jsme na cestu, která byla vedle nás, a po které si kráčely. "Pozor!" kdosi zavolal, aby upozornil skupinku, že se něco děje. Děti padly na zem a skoro ani nedýchaly. Já, Petr a David jsme s chrčením přešli na druhou stranu. Docela jsem se bála abych na někoho nestoupla, protože ani pevná zem pod nohama nebyla vidět. Děti se po chvíli zvedly a pelášily po cestě dál. "Co teď?" "Musíme počkat až děti půjdou nazpátek." A opravdu, děti utíkaly zase do jejich tábora.


Ráno jsme se dozvěděli, že musíme hrát unesení princezny. "Děti si pro ni přijdou a vy s nimi budete bojovat. musíte po chvíli umřít, ale vždy je zdržte aspoň na půl hodiny," říkal organizátor Honza, který je od nás z vesnice. "Dobrá a přinesou nám do Lomečku jídlo?" Lomeček byl takový kamenolom, kde jsme měli jako bestie území. "Ano, jídlo vám tam Pošleme po Emče." Vydali se pryč a nás poslali do Lomečku. Čekali jsme na děti a abychom se zabavili, tak kluci vyprávěli historky z táborů a víkendovek. "Tady Orel, děti se k vám blíží. Přepínám." ozvalo se z vysílačky. "Tady Koroptev. Dobře, čekáme." Pak se ozývaly další hlasy z vysílačky, ale pak vše utichlo a už jsme viděli děti. Všichni jsme postavili a čekali, co se bude dít. Witas, vedoucí bestií, měl svůj epický proslov a pak jsme s dětmi bojovali. Jedna rána do stehna, druhá do paže. Postupně jsme padali na zem na znamení, že bestie jsou mrtvé. Děti radostně vzaly princeznu a odešly do svého tábora.


Po další dlouhé chvíli nám Emča přinesla jídlo. Nebudu ani zmiňovat že místo marmelády jsme dostali přesnídávku a místo soli cukr. "Za chvíli máte jít do tábora, bude závěrečná bitva a nejspíše se děti připojí na stranu zla." sdělila nám Emča. "Dobrá, budeme s tím počítat." Hned po tom, co jsme dojedli, vyrazila naše skupina na poslední závěrečnou bitvu. Děti už byly připraveny. Přidaly se na stranu zla a my jsme tím pádem zaujali stranu dobra. Děti do nás s nadšením třískaly a my jsme pomalu umírali. Děti vyhrály a tím celá závěrečná bitva skončila. Určitě si Víkendovku užily a odnesou si sebou krásné zážitky jako já a všichni, co se víkendovky zúčastnili.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Abigail Abigail | Web | 26. března 2015 v 19:31 | Reagovat

Pěkné vyprávění =D

2 ZdenekI ZdenekI | E-mail | 17. ledna 2017 v 16:48 | Reagovat

Chtěli byste zvýšit návštěvnost na rexxanna.blog.cz několikrát? Hledat v google: Masitsu's tricks

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama